Bylo nebylo v Polsku

Mezinárodní setkání v Dobkówě 14.04.2016 - 18.04.2016

Dovolte mi vyprávět příběh ...

Pravdivý příběh, který se stal nedávno.Během jednoho deštivého dne, 14. dubna 2017

Náš skvělý tým složený ze zástupců tří zemí se ten den začal sjíždět do Dobkówa. Ve skutečnosti do naší krásné vesnice přijely pouze český a galicijský tým, tým z Dobkówa je už čekal v penzionu Villa Greta.

Přicházeli jsme z různých podmínek, různých kultur, různých zemí, plni dobré energie, ale také drobných obav - jak to všechno bude ... Pro většinu z nás to bylo první setkání tohoto druhu. První kontakt jsme již měli za sebou díky on-line připojení v průběhu počítačových kurzů a někteří z nás disponují základní znalostí angličtiny, ale nyní nás čeká úplně nová zkušenost.

Začali jsme se poznávat. Bylo to velmi komické, protože každý z účastníků měl za úkol ukázat nebo nakreslit pár věcí o sobě a nechat si navzájem hádat, co to je. Uvědomili jsme si, že i když nemluvíme stejným jazykem, stále můžeme najít způsoby, jak vzájemně komunikovat, a že všichni máme tolik společného :)

Tímto způsobem jsme se začali vzájemně seznamovat s našimi PŘÍBĚHY, krůček za krůčkem ... Křestní jméno, nějaké koníčky, něco o našich rodinách, už jsme nebyli cizinci. Sdílení malé části našeho příběhu nám pomohlo se napojit.

Následující den jsme začali úžasnou snídaní. Po snídani nám naše projektová koordinátorka Kasia velmi přátelsky představila podrobný program pobytu v Dobkowě - prováděla to v angličtině, ale gesty a kresbami, které všichni pochopili.

Poté nám Krzysztof Rozpędowski, předseda Dobków Asociacion, představil vesnici prostřednictvím fotografií a několika příběhů, mluvil o jejich komunitní práci a o některých místních tradicích. Také představil několik projektů spojených s ústní historií, na kterých se podílela jejich partnerská organizace v Polsku.

Pak nastal čas pro keramiku, pro keramickou dílnu! Dobków je proslulý svou keramikou :)Delší procházkou jsme prošli celou vesnici. Během ní jsme navštívili mateřskou školku a viděli krásy Dobkowa.

Pěšky jsme dorazili k Bogusii. Ta spolu se svými dcerami provozuje keramickou dílnu, kde učí lidi každého věku, jak vyrábět keramiku, ale také vytvářejí krásnou keramiku s přírodními vzory. Do této činnosti je zapojena celá její rodina :)

Slyšeli jsme celý její PŘÍBĚH o tom, jak začali a co se od začátku naučili. Její cesta nebyla jednoduchá a její příběh se nám velmi líbil. Strávili jsme tam krásný čas, hráli si s naší kreativitou, navzájem komunikovali prostřednictvím umění a opět - bez slov.

Odpolední počítačová dílna byla trochu náročná, ale v krásných prostorách (Regionální vzdělávací centrum), kde každý měl snadný přístup k počítači a internetu, jsme si lépe uvědomili, jak užitečné mohou být nové technologie pro naši komunikaci.První část odpoledne jsme strávili na "on-line seznámení se navzájem". Pracovali jsme ve smíšených mezinárodních skupinách. Těm byly položeny klíčové otázky jako například: Jaké je vaše oblíbené jídlo? Co pěstujete na zahradě? Základem práce bylo, aby skupiny mezi sebou komunikovaly pomocí internetu. Google jsme použili pro vyhledávání fotografií. Dále google translate pro překlady konkrétních slov a také youtube.

Ve druhé části našeho počítačového workshopu jsme pro účastníky vytvořili společnou skupinu na facebooku a požádali jsme je, aby si stáhli a uložili různé věci, které spolu chtějí navzájem sdílet: oblíbené písně, fotky z jejich komunit, informace o jejich vesnicích atd.

To všechno nám znovu pomohlo lépe se navzájem seznámit s našimi PŘÍBĚHY a začít chápat, že PŘÍBĚH každého z nás je zajímavý a stojí za to ho sdílet ..

Tento večer jsme měli velmi kreativní večeři, kterou jsme museli ve skutečnosti připravit sami! Naším úkolem bylo společně udělat pizzu!Znovu jsme navštívili rodinu, kde jsme se seznámili s keramikou, ale tentokrát jsme se zde učili, jak vyrábět pizzu. Bylo to velmi zábavné, protože jsme pracovali ve smíšených skupinách, takže bez jazykového spojení jsme se pokoušeli připravit těsto na pizzu!Věřte nebo ne, ale fungovalo to!!!! Nikdo nakonec nebyl hladový !!!Byl to velmi pěkný večer s vonící pizzou, doplněný ochutnávkou některých tradičních polských jídel, vyprávěním .. Dokonce jsme se snažili mluvit v angličtině, kterou jsme se naučili během anglických kurzů :)

Každá skupina zazpívala několik lidových písní a samozřejmě jsme tancovali :)Pátek jsme zakončili unavení, ale šťastní, bohatší o nové poznatky o tradicích, o nové chutě a nové příběhy, které jsme ten den slyšeli.

Následující den jsme otevřeli příběhy o vesnici Fontao. Ty nám zprostředkovali naši přátelé z Galicie, kteří se sdružují v "Asociacion Vecinal Minas da Brea" - sousedském spolku Minas da Brea. Bylo velmi poučné seznámit se s historií těžby v tomto regionu. Dále jsme se dozvěděli o tradicích a hlavních festivalech, které se tam během roku konají a o způsobu, jakým náš partner pracuje s ústní historií a místními PŘÍBĚHY.

Po krátké přestávce na kávu jsme absolvovali další dílnu, tentokrát to bylo ruční výroba papírových květin. Naším průvodcem byla Grażyna, jedna z členek polské skupiny.Všichni jsme si to užili. Z fotografií je patrné, jak se nálada postupně uvolňuje a uklidňuje a všichni jsou šťastní. Některé květiny jsme připravili pro pozdější aktivity spojené s velikonočními tradicemi. A opět - seznámení se s místními tradicemi, o kterých jsme si vzájemně povídali, jsme chápali dokonale i bez slov.

Po obědě jsme všichni opět navštívili vzdělávací centrum, ovšem tentokrát byla naše návštěva zaměřena na poznávání geologického zázemí celého regionu.Julka, naše průvodkyně v centru, nám vyprávěla PŘÍBĚH budovy, přiblížila nám, jak centrum dokázalo zrenovovat a využít budovu pro stávající účely, jaké projekty právě uskutečňují.Vše, co nám ukázala a o čem nám vyprávěla, bylo velmi zajímavé a inspirativní!Mohli jsme dokonce cítit "skutečné" zemětřesení! ;)Kouzelná stará kuchyně, která se v této budově zachovala, obsahuje plány pro místní činnost v projektu! Výsledky pak budou prezentovány během místního festivalu, který se koná v Dobkowě během posledního srpnového víkendu!

Po naší návštěvě ve Vzdělávacím středisku jsme byli všichni pozváni do Village Community Hall, abychom viděli, jak polští přátelé slaví Velikonoce a zúčastnili jsme se odpoledne plného tradic. Tolik tradičních jídel, tolik zpěvu, tolik příběhů o tradicích, další tvoření z papíru, další nová přátelství v Dobkówě :) Však se podívejte sami ... Však se podívejte sami!

Česká a galicijská skupina přišly připraveny a vyprávěly nám o svých tradičních jídlech a zvycích na Velikonoce.

Dokonce přišli dva z nejstarších obyvatel Dobkówa :)Odpoledne jsme rovněž využili k v PowerPointové prezentaci fotografií, která nám přiblížila místní tradice a byla vytvořena během jednoho z místních počítačových workshopů.

Neděle, náš poslední den. Opět velmi intenzivní.Ráno jsme měli seminář s odbornou konzultací s externím odborníkem Iwonou, která nás velmi krásně motivovala k práci s našimi příběhy. Začala tím, že vyprávěla svůj vlastní příběh a pokračovala a povzbudila nás k tomu, abychom přemýšleli o otázkách, co nás zajímá na příbězích druhých, co bychom se od sebe chtěli navzájem dozvědět. Tímto způsobem jsme vytvořili dlouhý seznam otázek - na něž budeme odpovídat na dalších místních schůzkách.Opět se ukázalo, že v životě každého z nás je něco zajímavého, co můžeme sdílet s ostatními. Ukázalo se, že PŘÍBĚH každého z nás stojí za to sdílet ...

Ti, kteří měli zájem, mohli navštívit místní kostel.Dali jsme si oběd, trochu kávy a vyrazili na výlet do staré hornické vesnice Miedzianka. Zde jsme si poslechli příběh o místě, které již zmizelo a které získalo před několika lety opět "duši zpátky" díky jednomu projektu orální historie. Ochutnali jsme také pivo v novém místním pivovaru, vybudovaném na místě starého pivovaru.Příběh Miedzianky byl zvláště důležitý pro naše galicijské přátele, protože vesnice, ve které žijí, bývala také hornická vesnička. Máme spoustu inspirace, jak pracovat s místními příběhy.

Po výletě následovalo vyhodnocení celého pobytu v Dobkowě, hovořili jsme o našich plánech do budoucna, všichni jsme dostali certifikáty, také jsem plakali ;) Celý čas v Dobkówě byl velmi intenzivní a náročný, ale plný emocí, dobrých emocí, nových přátelství a dobré energie! Bylo nám spolu krásně!Zjistili jsme, že lidé jsou stejní, bez ohledu na to, kde žijí, nebo jakým jazykem mluví. Zjistili jsme, že všichni máme stejné výzvy a sny.To, že můžeme komunikovat bez znalosti jazyka.A že všichni máme velmi zajímavý PŘÍBĚH, o který se můžeme podělit.

Později jsme měli večeři, hodně jsme si povídali, zůstali jsme ještě dlouho po večeři, oddalovali chvíli loučení, než přišel čas se obejmout a všem poděkovat :)

Nakonec jsme udělali tuto společnou fotku, která znamená konec ... ale jen pro tuto chvíli. Brzy nás čeká další setkání, návštěva ve Veselé, a samozřejmě se budeme moci "navzájem vidět" i dříve, online, během počítačových kurzů! Tak tedy naviděnou!